Vědecká linie

Před téměř jedním stoletím nastolila kvantová mechanika problém měření v mikrosvětě. Interakce mezi mikroskopickými entitami a našimi měřicími přístroji už nemohly dále být považovány za nepodstatné pro vlastnosti měřených systémů. Naopak se ukázalo, že tyto interakce spolutvoří, co je pozorováno. Jaká je tedy vlastní identita mikroskopických objektů? Zajímavý úhel pohledu na tuto otázku přináší teorie otevřených kvantových systémů, která bere vážně fakt, že všechny mikroskopické systémy jsou neustále podrobeny slabým i silným interakcím se svým okolím. Na příkladu tzv. kvazičástic se pokusíme nastínit odpověď na otázku, jak vědí kvantové entity, čím se mají při měření stát. Motivováni tímto příkladem si položíme velmi netriviální otázku, jestli je vesmír souborem jednotlivin, nebo zda se naopak jednotliviny nějak vynořují z jednoho primárního vesmírného celku.

17. 4. 2026 18:00 (60 min)

Živé organismy na planetě Zemi v sobě mají hodiny, které neúnavně tikají ve dne i v noci. Jak se můžeme o naše hodiny co nejlépe starat? Jak budou vnitřní hodiny tikat mimo Zemi? Na lidské tělo v kosmu působí kromě mikrogravitace mnoho různých faktorů, které mohou způsobovat rozsáhlé fyziologické změny. Co by se vlastně mohlo stát, kdyby vnitřní hodiny tikaly špatně?

17. 4. 2026 19:00 (120 min)

Prezentace se zabývá stresem jako významným, avšak často podceňovaným faktorem ovlivňujícím fyzické i psychické zdraví. Zaměřuje se na rozdíl mezi akutní a chronickou stresovou reakcí a na mechanismy, kterými dlouhodobá aktivace stresové odpovědi narušuje rovnováhu organismu. Vychází z klasických poznatků o stresové reakci, formulovaných mimo jiné výzkumy Hanse Selye, a propojuje je s aktuálním chápáním psychosomatických souvislostí.

Pozornost je věnována každodenním, kumulativním stresorům moderního životního stylu, pracovním nárokům, nedostatečné regeneraci, stimulujícím látkám či informačnímu přetížení a jejich vlivu na kardiovaskulární systém, imunitní odpověď a celkovou odolnost organismu. Součástí prezentace je rovněž přehled jednoduchých, empiricky podložených intervenčních přístupů.

17. 4. 2026 21:00 (60 min)

Dominantním obrazem první světové války jsou bláto a zákopy, ostnatý drát, kulomety, jedovatý plyn a lidská jatka. Generace evropského mužstva byla zmasakrována a evropské civilizaci byla zasazena rána, jejíž hojení si vyžádalo zbytek 20. století – a jejíž důsledky pociťujeme dodnes. Přesto válku nevyhrály boje v zákopech. Pro skutečné vojenské rozuzlení Velké války se musíme podívat k moři.

V předvečer války, v srpnu 1914, disponovaly Velká Británie a Německo dvěma největšími námořnictvy, jaká svět kdy spatřil. Loďstva, která zosobňovala vrchol vědecko-technologického pokroku 19. století i veškerou moc a pýchu národů, jež je v dekádě horečných závodů ve zbrojení přivedly na svět. Když přišla válka, obě flotily dreadnoughtů – gigantických plovoucích hradů z oceli, schopných vrhat masivní granáty na míle daleko – byly připraveny změřit svou strašlivou sílu.

17. 4. 2026 22:00 (120 min)

Projekt ExoMars si prošel mnoha kotrmelci a v roce 2016 se konečně dočkal realizace své první poloviny. Jaké úkoly má sonda TGO, proč skončil pokus o přistání experimentálního landeru Schiaparelli havárií a jak program ovlivní aktuální situace na Ukrajině? Na tyto otázky odpoví tato přednáška.

18. 4. 2026 10:00 (120 min)

Jsme ve vesmíru sami? I když odpověď se v dohledné době nejspíš nezodpovíme, má smysl se ptát. Slavná Drakeova rovnice vznikla, aby ukázala, co vše bychom museli znát, abychom našli odpověď. Jejím protipólem je neméně slavný Fermiho paradox: stěží zpochybnitelný fakt, že kosmos zatím vytrvale mlčí. Co nám vlastně říkají o našem místě ve vesmíru?

18. 4. 2026 12:00 (120 min)

Astronomie ke konci 18. a začátkem 19. století prošla spoustou změn směrem k vědě, jakou známe dnes. Vyrostlo mnoho hvězdáren, dalekohledy se stávaly většími a viděly více a byly objeveny další planety Sluneční soustavy. A co popularizace? Jak vypadala? Kdo se jí zabýval a pro koho byla určena?

18. 4. 2026 14:00 (60 min)

Přednáška se zaměřuje na misi Zero-G, v níž studenti z ČR mohli zakusit stav beztíže. Posluchači se dozví, jak taková mise probíhala a jak se mohou studenti zapojit do vesmírných aktivit a začít tak svou cestu ke hvězdám.

18. 4. 2026 16:00 (60 min)

V přednášce budeme svědky šíření moderních lidí z africké domoviny asi před 70 000 lety. Putovali za stády velkých zvířat a během 50 000 let zabydleli všechny kontinenty, kromě Antarktidy. Další lidské populace – Neanderthálce a Denisovany převyšovali efektivním lovem, vynalézavostí a mobilitou. Dnes je již zřejmé, že člověk postupně vyhubil většinu velkých zvířat a my dnes v Africe a Asii obdivujeme jen jejich poslední zástupce. Mizení velkých zvířat pokračuje dodnes v přímém přenosu. Setkejme se tedy s osudy těch, která už nikdy nepotkáme.

18. 4. 2026 17:00 (120 min)

Odstraňování škodlivých látek z vody i vzduchu a celkové zlepšení kvality životního prostředí patří mezi největší výzvy dnešní doby. Fotokatalýza je jedním z procesů, který umožňuje rozklad chemických látek, bakterií, virů a malých prachových částic. Tento proces probíhá díky působení světelného záření (obvykle ultrafialového nebo viditelného světla) na fotokatalyzátor, což urychluje chemické reakce nebo je vůbec umožňuje. Ukážeme si, jak fotokazalýza funguje a kde přesně a jak se dá využít.

18. 4. 2026 19:00 (60 min)

Velké jazykové modely jsou první cizí inteligence, se kterou se setkáváme. Nemyslí jako my a nechápou svět jako my, přesto jim mnozí svěřili své emaily i osudy. Jak fungují? Proč jsou někdy brilantní a jindy tvrdí nesmysly s jistotou politika po volbách? K čemu všemu se dají úspěšně použít? Podíváme se jim pod kapotu, proberem praktické tipy a triky, a hlavně náš první kontakt: přinesté své promptové nehody, bizarní výstupy a postupy, ať už funkční či ne. Zkusíme naladit komunikaci s tímto kybernetickým druhem dřív, než nás asimilují do informačního šumu.

18. 4. 2026 20:00 (120 min)

Mimozemšťané. Jednou do nás cpou anální sondy, jindy chtějí spasit svět. Oplývají neskutečnými technologiemi, aby s námi pak komunikovali pomocí pošlapaného pole. Ve starověku přišli jako všemocní bohové, aby nám pomohli stavět kameny na sebe, ale přitom nám nedarovali ani zapalovač. Kdo ve skutečnosti jsou? Odkud doopravdy pocházejí? A proč už nelétají v okřídlených kočárech ani v raketách? Vypravte se na fascinující cestu od starověkých „bohů sestupujících z nebes“, přes renesanční fantazie a sci-fi 20. století až po moderní popkulturní posedlost šedivými návštěvníky se zvláštním zájmem o lidskou anatomii.

18. 4. 2026 22:00 (60 min)